Mnoho dětí žijících ve městě si vůbec nedokáže představit, že slepička skutečně snáší vajíčka a že ovoce i zeleninu je nutné vypěstovat. Malé předškolní děti vše reálně vidí a prožívají na vlastní kůži, ne jen formou nějaké hry. I jejich pokusy o pěstování zeleniny, květin a bylinek, včetně starání se o zvířata jsou opravdové. Říká se tomu prožitkové učení. Postupným objevováním si děti uvědomují, co nám Země dává za bohatství v rostlinách a zvířatech a jak je někdy náročné získat potravu. To vše dítě vnímá pouze za předpokladu, že je aktivním členem při výsadbě, sklizni a výrobě jídla nebo při péči o zvířata.
Vraťte Vaše dítě zpátky do bláta a louže. Raději kolena od bláta než mobil v ruce, raději reálný živý svět než monitor! Chcete, ať dítě vyrůstá u mobilu, nebo v přírodě! Nechte své děti zdravě vyrůstat, stavět domečky pro skřítky, běhat boso po trávě nebo ležet v ní a sledovat mravence. Mozek si totiž pamatuje emočně zabarvené situace a prožitky. Proto prožít, zažít „něco“ na vlastní kůži, to je ideální učení a nejlepší přirozená příprava a cesta do života. I malé děti mohou udělat velké věci. Zejména pokud se učí formou praktičnosti, čili výukou prožitkem. Třeba u přípravě svačinek, pečení bábovek, stolování atd.
V naší školce děti nezískávají informace odtržené od životní reality, tedy pouze zprostředkovaně pomocí slov a obrazů. Avšak naopak se učí především přirozenou cestou na základě vlastních prožitků spojujících je s přírodou a zvířaty. V prostoru pro přirozený rozvoj fyzických a psychických potřeb a dovedností dítěte. Ucelené vzdělávání přirozenou cestou pak aktivně rozvíjí všechny jejich smysly. To, že děti lépe chápou souvislosti, jim přináší nesmírné bohatství. Dochází k posilování jejich zdravého sebevědomí do dalšího života. Děti jsou nápadité, tvůrčí, komunikativní, tolerantní a nebojácné.
