Až 80 procent matek dvouletých dětí zvažuje návrat do zaměstnání za podmínky flexibility. Z nich 60 procent je absolventek vysoké školy, které investovaly do svého vzdělávání, avšak kvůli péči o malé dítě ztrácejí adekvátní zaměstnání. Naprosto ideálním řešením je pro ně kvalitní individuální péče o dítě s možností flexibility. Na rozdíl od mateřských škol právě tuto možnost nabízejí dětské skupiny s předškolní péčí rodinného typu. Jsou tu proto, aby rodiče a zejména matky mohly slučovat své potřeby se svým rodinným i osobním životem.
Je už dávno mýtem, že kolektivní péče před třetím rokem věku dítěte je škodlivá. Je prokázáno, že vazbu s matkou nenarušuje, ale naopak citový vztah ještě více posiluje. Má to ale jeden zásadní háček. Kolektiv mimo domácí péči u takto malých dětí musí být s minimálním počtem dětí, v rodinném prostředí a s dostatečným počtem pečujících osob, tedy pedagogů, vychovatelů a chův. To v žádném případě nemohou nabídnout mateřské školy. Mladé maminky mají zájem se vracet dříve do práce. Rodiče o umístění dvouletých dětí do školek tak projevují velký zájem. V současnosti je každé desáté dítě v mateřské škole mladší tři let. „Na tak malé děti ale není řada mateřinek připravena. Nemají patřičné vybavení, chybí odborná příprava učitelů, vzdělávací plány pro děti ve věku dva až tři roky a velkým problémem jsou vysoké počty dětí ve třídách,“ píše se ve zprávě České školní inspekce. Ke všemu narůstá počet dětí se specifickými problémy, které potřebují individuální péči, a s podpůrnými opatřeními. Kvůli odkladům, které se vydávají jako na běžícím pásu, jsou ve školkách i děti sedmileté.
Za vše hovoří příklad a dnešní realita dvouletých prcků ve smíšené třídě, kde je až 30 dětí a 1 učitelka. U batolat ještě musí řešit pleny, s předškolákem se už má učit. A zatímco pětileté děti během hry už něco konkrétního tvoří, třeba budují něco z kostek nebo lega, tak malé dítě křičí a jejich práci jim boří. Přitom nedělají nic špatného, jenom si také hrají adekvátně svému věku. Zvládat několik batolat a předškoláky v jedné třídě, tak to je opravdu zápřah, který se může negativně podepsat na samotných dětech. Obzvlášť pokud potřebují delší adaptační období. Malé děti si navíc žádají extra péči a více pozornosti, vydrží si hrát jen chviličku, rychleji se unaví. Proto logicky potřebují větší a častější podporu dospělého, pomoci se sebeobsluhou a oblékáním či jen pochovat. Prostě jednoduše řečeno, dítě do tří let potřebuje většinou úplně jiný režim. Klidnější. V menším kolektivu, kdy v zařízení tráví kratší dobu.
Mateřství v České republice má nejsilnější negativní dopad na zaměstnanost v Evropě. Zaměstnavatelům chybějí kvalifikovaní pracovníci. I naše země se ale již přizpůsobuje tempu doby, kdy pracovní vytížení matek začíná být vyšší. V našem státě ale doplácí ženy na to, že není dobře postaráno o jejich děti. Mezi ženami a muži na trhu práce jsou tak obrovské rozdíly. Matky často dostávají krátkodobé, neplnohodnotné smlouvy a jsou zaměstnavatelem často zneužívány. Trendem současné doby je vyrovnat rozdíly příjmu mezi mužem a ženou. Zejména matky samoživitelky se často propadají na úřad práce a potřebují se rychleji vracet na trh práce a jsou blokovány nedostatkem zařízení pro péči o malé děti. Na druhé straně matky podnikatelky zase potřebují kromě kvality péče zároveň flexibilitu v jejím poskytování.
A do třetice jsou ženy, které jdou se světovým trendem – odpočinout si z „rodinného kolotoče“ do pracovního kolektivu. Ideální jsou pro ně kratší pracovní úvazky a řešení jim opět nabízejí dětské skupiny, které jsou pro kvalitu vztahu rodiče s dítětem i partnerského vztahu nanejvýš prospěšné. Dítě je na pár hodin umístěné v kvalitním výchovném zařízení a matka se může starat o své duševní zdraví. Studie ukazují, že matka na dlouhodobé mateřské má pocit, že je služkou, že jí nikdo nedocení, a ztrácí pak sebevědomí. Zatímco spokojená matka si jde od dětí do práce odpočinout a v konečném důsledku je pak mnohem aktivnější i při výchově svých dětí. A na druhou stranu také dítě potřebuje matku jako aktivní vzor a nikoliv aby bylo centrem pozornost. Tohle je ideologie Indiánů ve výchově a přípravě dítěte na budoucí život. Jako příklad můžeme uvést, když si dítě hraje na pískovišti a matka ho jen pasivně pozoruje. Smysluplná práce matky je vzorem pro každé dítě. A když bude spokojená a šťastná maminka, pak je stejně tak spokojené a šťastné i dítě
A právě dětské skupiny mají vytrhnout trn z paty rodičům převážně dvouletých dětí. Jsou garantem, aby se rodiče mohli kvůli práci spolehnout na to, že jejich dítě je v zařízení, které je ideální pro jeho všestranný rozvoj, tedy po fyzické i psychické stránce. Do dětských skupin není přechod mladšího mrňouska z domácího prostředí tak náročný, jako je tomu u MŠ, kde ho některé děti nezvládnou, což u nich může zanechat i psychické problémy. Ideálním řešením jsou právě dětské skupiny, které se již staly pevnou součástí vzdělávacího školského systému v ČR. Vzniklo jich za necelé čtyři roky na 650 a pečují o 8000 dětí. Do konce roku jich přibude další stovka. „Jsem moc ráda, že zájem o dětské skupiny stále roste, protože pomáhají rodičům lépe sladit práci a starost o rodinu a ulehčují nelehkou úlohu dnešním rodičům, kteří hledají individuální péči. Díky dětským skupinám stoupá počet míst v předškolních zařízeních,“ pronesla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.
Pedagogická komora dokonce nedávno na setkání s premiérem v demisi Andrejem Babišem navrhla, že by se na dětské skupiny mohla přenést část nároku na umístění všech dvouletých dětí do předškolního zařízení od roku 2020. Dětskými skupinami chce stát vyřešit nedostatek míst v klasických školkách, které nyní nezvládají nápor silných populačních ročníků. Individuálním přístupem k malým osobnostem, rozvoji dětské fantazie, samostatnosti a zdravého sebevědomí. Na těchto principech mají pracovat právě dětské skupiny v rámci předškolního vzdělávání.
Ivana Zelinová
